Tak to konečně začalo - český pohár 4X. A hned pěkně zvostra na fourkrosce v Litoměřicích. Pepa Matys se přes zimu očividně neflákal, takže trať byla proti loňsku celkem dost překopaná. Vlastně skoro uplně. Dablik po startu zůstal původní, ale hned spina za ním se přiostřila, pak klopenka doprava za ní postupák, a hned klopenka doleva skoro o 180°.Ta byla docela záludná, protože měla ještě vnitřní malou klopnu, takže kdo jel vnějšek letěl rovnou na dabl-transfer do prava a vnitřní klopna mířila do takovejch děr, kterejma šel tenhle transfer objet. Nicméně z té vnitřní klopny se šlo taky urvat a najet si rovnou na ten transfer, což bylo technicky poměrně náročné, ale využívala toho velká část eliťáků. Pak pokračovala rovinka, dablik tak cca třímetrovej, pravá klopna, rovinka s dvěma malýma dablíkama, levá zatáčka s takovejma třema zpomalovacíma retardérama, pak rovinka s největším dablem, ovšem před ním přibyl drop tak cca 1m vysokej, takže rozjezd na něj celkem nic moc. Levá zatáčka, vostrá spina v pravý zatáčce a cílová roleta z 5ti hrbů, která školila kde koho a cílová lavice. Finito. Celkově bych řekl že celkem rychlá a hlavně technicky velmi náročná trať.
Naše výprava z Pardubek dorazila už v sobotu kolem druhé hodiny v marné naději, že si aspoň trochu pojezdíme. Letošní pravidla sice hovoří jasně - trať je den před závodem uzavřená, ale věřily sme,že se s pořadatelama dohodnem a že se aspoň parkrát svezem. Bohužel pořadatel byl Zdeněk Pól, který byl neoblomný, že prý se na trati pracuje a mohli bysme někoho ohrozit. No na trati se až dovečera nikdo z pořadatelů neukázal, kromě toho co stál na startu a všechny vyhazoval, tak nevím jestli jsem to opatření pochopil... Kolem čtvrt na pět se nicméně začaly trénovat starty na Holeshot Masters. Což byl závod na 10ti metrovej sprint se starťákem. Sešlo se asi 25 rajdrů, jezdilo se po dvou a první vždyzcky postoupil dál. Vyhrál tušim Míra Jirka před Márou Černym, nebo tak nějak. Docela dobrý až nato že jsme ke konci celkem brutálně zmokli. Mimoto foukal vítr jaxvině což ostatně vydrželo celou noc až do rána. Přitom se v plné kráse ukázala záludnost kopce nad Litoměřicema - stavební materiál - hlína, která se neuvěřitelně lepila všude a na všechno. Z bot byly rázem deseticentimetrový platformy a kola se přestávaly točit už po pár metrech. Takže sme to zabalily a přesunuly se až do půlnoci do stanu AXN, kde měli Gambáče za 15, projekci na plasmáči a hlavně tam nefoukalo. Gut.
Druhej den to ráno vypadalo, že bude pokračovat marast ze soboty, ale nakonec nepršelo, občas prolezlo i sluníčko a díky silnýmu větru trať celkem rychle osychala. Trénink sice začal ještě na slušným blátě, ale kdo začal dýl, neměl už ani ušpiněný kolo. Tréninky skončily kolem poledne a po rozpravě začly kvaldy. Hobíků postupovalo dál 62, eliťáků 32 ( z počtů tušim 64 a 39).
Vlastní závod začal kolem druhý a díky novýmu systému kdy postupujou jen první dva jezdci z rozjížďky bylo asi za hodinu a půl všechno odjetý. Celkem sekec mazec, kdo dojel a postoupil šel/jel rovnou znova na start na další jízdu, žádný přestávky mezi. Když si člověk nedal pozor, tak by si skoro ani nevšimnul, že se jede finále. A že by to k němu nějak gradovalo, jak si od toho sliboval Polda, mi teda vůbec nepřišlo. No asi sem nedával tolik pozor.
Elitu teda nakonec vyhrál dle očekávání Frky, za ním Tamme, Máry a Tatarka. Hobíky vyhrál Kája Tamme, za ním Mánek, Vrba a Novák. Kompletní výsledky i s postupovejma pavoukama si můžete stáhnout z www.freeride.cz.
No a celkovej dojem? Asi spíš zklamání - den před závodem se člověk nesveze, druhej den tak 5krát při tréninku pak už jen kvalda a pár jízd podle toho jak je člověk dobrej. Za tu chvilku člověk rozhodně nemá trať "v ruce"aby mohl jet najistotu. Domů jsem neodjížděl ani unavenej jako třeba z bikrosu ani uspokojenej, že si člověk aspoň dobře zajezdil. Je to spíš o těch závodech, dobrý poježdění vypadá jinak.
